Chata Viktorka - Pec pod Sněžkou
Fotky zde:
Ve středu a čtvrtek 26. a 27. září se žáce 5.A zúčastnili adaptačního pobytu na chatě Viktorka v Peci pod Sněžkou. Odjezd byl v 8 hodin ráno z náměstí v Úpici a v děvět hodin už jsme vystupovali na autobusovém nádraží v Peci pod Sněžkou. Hory nás přivítali mrazivým ale nádherným počasím - 0°C, slunečno.
Na chatu Viktorka jsme dorazili pěšky kolem desáté hodiny. Chata leží v horní části sjezdové tratě Zahrádky. Výšlap to byl náročný, ale výhled z chaty určitě stál za tu námahu. Po ubytování ve dvou až pěti lůžkových pokojích nás čekala první aktivita – malování rukou. Všichni si u ní krásně odpočinuli a pobavili se. Na oběd si pro nás pan kuchař připravil výborný kuřecí vývar a kuřecí řízek s bramborem. Všem moc chutnalo, dokonce se i přidávalo.
Po poledním odpočinku jsme vyrazili na první plánovanou túru – Pražská bouda-Kolínská bouda-Javorka a přes sjezdovku Smrk zpět na Viktorku. Cestou jsme hráli hru „Kolik rukou, kolik nohou“ a moc jsme se u toho nasmáli. A protože pravidlo „kdo si hraje, nezlobí“ platí i u páťáků, nevynechali jsme cestou jedinou prolézačku :-D Z Pražské boudy jsme dohlédli až na Ještěd a zříceninu hradu Trosky v Libereckém kraji. Na Kolínské jsme zase nakrmili kozičky s maličkými kůzlátky a vyrazili na zpáteční cestu. Cestou jsme se občerstvovali posledními borůvkami. Výhledy na Portášovy boudy, Růžovou horu, Pec pod Sněžkou, Sněžku, atd. byly přímo úchvatné. U Žižkovi boudy posekaný svah přímo vybízel k válení sudů, čehož většina kluků a jedna slečna využila. Trasa nám zabrala cca 4 hodiny.
Na chatě na nás čekal teplý čaj, odpočinek a další „přemýšlecí“ aktivity. Hledali jsme si dvojice podle zvuků zvířat, popisovali své pocity podle kartiček a všichni jsme se přeměnili na režiséry a do různých rolí jsme obsazovali naše spolužáky. Nakonec jsme ztroskotali na pustém ostrově a museli jsme si ze svého středu zvolit jednoho vůdce, který nás povede k záchraně.
V 7 hodin jsme se dočkali vytoužené večeře. Guláš s těstovinami jsme slupli jak malinu. Člověk by neřekl, jak dětem na horách vytráví a kolik těstovin dokáže sníst tak malý dětský organismus.
Před odchodem do pokojů měli žáci před sebou ještě jeden – poslední – úkol. Tím byla aktivita „Dobrá třída“. Nejdříve jednotlivě, pak ve skupinách a nakonec všichni společně jsme hledali 7 znaků dobré třídy. Se znaky budeme dále pracovat v hodinách výtvarné výchovy. Program jsme ukončili kolem půl deváté a všichni se odebrali do svých pokojů, kde si užívali zaslouženého volna a relaxu. Večerka byla v deset hodin, některé pokoje však štěbetali ještě v jednu ráno.
Druhý den začínal budíčkem v 7:30 a snídaní v 8 hodin. Snídaně formou švédského stolu byla pro žáky milým překvapením. Venku bylo zataženo a foukalo, ale teplota se pohybovala kolem 10°C. Proto jsme se po snídani sešli znovu v jídelně a zahráli si poslední in-door aktivitu. Ve skupinách jsme si povídali o různých hodnotách a řadili je do skupin dle důležitosti.
Kolem desáté hodiny se počasí umoudřilo, vítr rozfoukal všechny mraky a na nás se smálo sluníčko takovým způsobem, že jsme mohli sundat zimní bundy, čepice a rukavice u žít si hory v tričku a mikině. Nejprve jsme se na laně rovnali podle různých pravidel, aniž by někdo z lana úplně spadl a pak jsme vyrazili do blízkého lesíka postavit pár lesních staveb. Po návratu k chatě jsme pokračovali v architektuře a stavěli jsme skupinovou i celotřídní kamennou pyramidu.
Na oběd si pro nás pan kuchař připravil frankfurtskou polévku a sekanou s bramborem. Po obědě jsme si sbalili věci, uklidili pokoje a vyrazili na poslední horskou túru. Tentokrát nás cesta zavedla do centra Pece pod Sněžkou, kde jsme si prohlédli výstavbu nových hotelových komplexů, přehradu, bobovou dráhu, interaktivní cestu s úkoly a spodní stanici lanovky na Sněžku. O půl čtvrté pro nás do Pece přijel autobus a my se vydali na cestu domů.
Výlet byl krátký a náročný, ale všichni jsme odjížděli nabytí novými zážitky a spokojení. Všichni byli moc hodní a já se těším, že si s touto třídou ještě užiji spoustu dalších skvělých zážitků.
Vaše třídní K. Minarčíková, asistentka M. Dostálová a školní psycholog L. Mikesková